Postdoktoranti

Současní studenti

Bývalý studenti

Pro budoucí studenty

 

Postdoktoranti

Dr. Satoshi Kaneda PhD.

Zabývá se úlohou půdních organismů v půdotvorném procesu, vztahy mezi mikrobiální aktivitou a rostlinnou sukcesí, podílem kořenů na respiraci půdy, tvorbě půdy, změnám mikrobiologických a chemických vlastností půd a podílem půdní fauny na tvorbě půdy, přeměnách a stabilizaci půdní organické hmoty

 

Současní studenti

Mgr. Ondřej Mudrák

Studuje interakce vegetace a půdních organizmů, role kořenů v půdním ekosystému, biologie poloparazitických rostlin. V současnosti doktorant na na PřF, JčU

Mgr. Adam Véle

Zabývá se ekologií mravenců v lesních ekosystémech, sukcesí mravenců na pasekách po vykácení lesa a ekologií lesních mravenců rodu Formica.

Bc. Radek John

Zabývá se ekologií mravenců, zejména studoval populační biologii mravenců druhu Monomorium pharaonis, nyní se zaměřuje na termoregulaci lesních mravenců rodu Formica. Je studentem magisterského studia na PřF UK v Praze

Bc. Alena Roubičková

Zabývá se vlivem půdních bezobratlých, zejména žížal na půdu a rostliny. Je studentkou magisterského studia na PřF UK v Praze

Bc. Petr Heděnec

Zabývá se interakcemi bezobratlých a basidiomycetů v rekultivovaných a nerekultivovaných plochách na výsypkách po těžbě uhlí. Je studentem magisterského studia na PřF UK v Praze

Bc. Lenka Venclovská

Zabývá se možnostmi zmírnění toxicity půd na výsypkách po těžbě uhlí. Je studentem magisterského studia na PřF UK v Praze

Bc. Anna Matoušů

Zabývá se možnostmi tvorby druhově bohatých rostlinných společenstev na výsypkách. Je studentkou magisterského studia na PřF JčU v Českých Budějovicích. Je štastným vlastníkem a trenérem Číby, nejneposednějšího psa na světě.

Veronika Jílková

Zabývá se vlivem mravenců a chemismu půd, zejména na pH. Je studentkou bakalářského studia na PřF JčU v Českých Budějovicích.

Jiří Cejpek

Zabývá se vlivem rekultivačních opatření na fyzikální vlastnosti, zejména pak vodní režim půd,

Je studentem bakalářského studia na ZF JčU v Českých Budějovicích. Hraje skvěle divadlo (ochotnický).

Bývalý studenti

RNDr. Monika Helingerová, PhD. ( Šourkoá)

V rámci své magisterské a disertační práce na BF, JčU se zabývala akumulací organické hmotě v půdě a změnami mikrobiálních vlastností půd na výsypkách. V současnosti pracuje v soukromé firmě. Teď je na mateřské a podle svých slov se stará o nejkrásnější miminko na světě.

Mgr. Michal Holec, PhD.

V rámci své disertační práce na BF, JčU se zabýval ekologií mravenců, zejména vývojem společenstev na výsypkách po těžbě uhlí, vlivem mravenců na půdy a faktory, které ovlivňují prostorovou heterogenitu společenstev. V současnosti odborný asistent na FŽP UP v Ústí na Labem.

Ing. Pavel Jedlička

V rámci své diplomové práce na ZF, JčU se zabýval ekologií brouků a zejména pak sukcesí půdních larev čeledi Elateridae na opuštěných polích. V současnosti pracuje v UOCHB, AV ČR.

Ing. Hana Vaňková

V rámci své diplomové práce na ZF, JčU se zabývala toxicitou výsypkových půd. V současnosti pracuje ve státní správě.

Bc. Pavla Chalupská

V rámci své bakalářské práce na BF, JčU se zabývala termoregulací mravenců r. Formica. V součastnosti pokračuje ve studiu na PřF JčU.

 

Pro budoucí studenty

Uvítám studenty se zájmem o práce související s mými vědeckými aktivitami a granty, které řeším (viz níže). Mám široký okruh zájmů v oblasti půdní biologie, hydrobiologie a ekologie ekosystémů. Většina mých projektů souvisí s ekologií obnovy těžce disturbovaných ploch, jako výsypek, opuštěných polí, požářišť atp., zejména pak úloze půdních organismů při vývoji půd na těchto stanovištích, interakcemi půdních bezobratlých, mikroorganismů a rostlin, včetně multitrofických interakcí (např. vliv žížal nebo podzemních herbivorů na růst rostin, vliv bezobratlých na aktivitu mikrorganismů ), vliv půdních organismů na koloběh živin, akumulaci a stabilizaci organické hmoty v půdě. Kromě toho se zabývám různými aspekty ekologie mravenců, ať už ekologií společenstev v disturbovaných stanovištích vlivem mraveců na půdu a koloběh živin, či behavioránlními principy termoregulace hnízd. A dále některými aspekty populační biologie dvoukřídlých, jak půdních tak bentických, zejména mě zajímá užívání stanovišť různé kvality (source sink habitats). Uvítám lidi s vlastními nápady v tomto směru, pro ostatní je zde několik možných témat.

Dynamika populací a metapopulací saprofágní muchnice Penthetria holosericea

Larvy Penthetria holosericea se vyvíjejí v půdě, kde se živí listnatým opadem. V některých případech mohou zkonsumovat celý roční přísun opadu a jsou významnými činiteli tvorby půd a koloběhu živin na takových místech. Přestože mohou konzumovat různé druhy opadu, preferují olšový opad a vyskytují se převážně v olšinách. Dospělci nemohou létat, proto tvoří dobře oddělené lokální populace v jednotlivých fragmentech olšových porostů. Cílem práce bude sledovat velikost populace v řadě fragmentů olšových lesů, zjistit, jak jsou populace hojné a na jakých parametrech výskyt populací závisí, přičemž bude zvažována předchozí historie sledovaných populací a faktory, které jsou významné pro metapopulační dynamiku, jako je spojitost ploch a jejich velikost.

Vliv herbivorů a saprofágů na sukcesi vegetace na výsypkách

Cílem práce bude pomocí soustavy manipulačních pokusů posoudit vliv herbivorů a saprofágů na sukcesi vegetace na výsypkách. Vliv herbivorů bude sledován v oplocenkách umístěných na pěti různých plochách porostlých spontánní sukcesí na výsypkách, v okolí sokolova. Vegetace uvnitř oplocenky (kde bude vyloučen vliv herbivorů) bude porovnávána s vegetací dostupnou pro herbivory mimo oplocenky. Vliv saprofágní fauny bude sledován v laboratorních a terénních manipulačních pokusech, které budou opět obsahovat varianty s a bez saprofágů, u saprofágů bude navíc rozlišován bezprostřední vliv přítomnosti saprofágů a dlouhodobý vliv změn na strukturu půdy. (Možno s výhodou rozdělit na více prací jdoucích více do hloubky u jednotlivých témat)

Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci environmetálních a biotických parametrů během sukcese na výsypkách.

Na výsypkových plochách dochází v důsledku sypání k vytvoření charakteristické hřebenovité struktury. Ta je u spontánních ploch zachována, u ploch rekultivovaných pak setřena následnou terénní úpravou pozemků. Cílem práce je podchytit možný význam této prostorové heterogenity pro heterogenitu vybraných environmentálních faktorů, případně sezónní změny v jejich průběhu a zabývat se aplikacemi těchto rozdílů pro vybrané skupiny organismů.

Vliv saprofágní makrofauny na akumulaci organické hmoty v půdě

Půdní organická hmota určuje celou řadu půdních vlastností, mimo jiné schopnost půdy zadržovat vodu a živiny. Kromě toho je půda významným globálním zásobníkem uhlíku a dynamika uhlíku v půdě je významná z hlediska globálních změn klimatu. Půdní makrofauna se významně podílí na fragmentaci opadu, promíchávání půdy a přesunu organického materiálu do minerální půdy. Tato činnost může urychlit celkovou mineralizaci uhlíku v půdě a nebo ji naopak zpomalit a podpořit tak akumulaci uhlíku. Cílem práce by bylo kvantifikovat tyto vlivy pomocí manipulačních terénních a laboratorních pokusů.

Behaviorální principy termoregulace mravenců

Některé druhy mravenců, například lesní mravenci r. Formica, udržují ve svém hnízdě teplotu vyšší než je teplota okolního prostředí. Mravenci využívají k vytápění řady mechanizmů. Jedním z nich je přinášení tepla vlastními těly. Těla mravenců mají oproti hmotě mraveniště daleko větší tepelnou kapacitu, a proto může relativně malé množství mravenců ohřát významnou hmotu hnízda. Tento přenos tepla mravenci využívají k tvorbě tepelných chomáčů sloužících k jarnímu zahřívání hnízda. Cílem práce bude sledovat jaké faktory ovlivňují chování jednotlivých mravenců tak, aby podpořili termoregulaci hnízda.

Vliv mravenců na půdu a růst rostlin

Mravenci ovlivňují obsah dostupných živin a další vlastnosti půd v těsném sousedství hnízda. Vliv na růst vegetace je však daleko komplikovanější, neboť zahrnuje i vliv mravenců na herbivory a to jak pozitivní (podpora některých druhů mšic), tak negativní a vliv na ostatní predátory. Cílem práce je sledování vlivu mraveců na různé aspekty těchto vztahů mezi půdou, rostlinami a herbivory. Jde o řešení otázek typu: Podporuje luxusní příjem živin rozvoj herbivorů? Jaká je cena a přínos dostupných živin či ochrany před hervivory? Regulují mravenci vliv na rosltiny v okolí mraveniště?

 

Možnosti urychlení rekonstrukce půdy a půdní bioty po těžké disturbanci

Jedná se o popisný typ studie, související s revitalizačními  projekty obnovy ekosystémů po těžbě nerostů, odvodnění půd, s obnovou vřesovišť metodou topsoil removal atp. Jde o vyhodnocení vlivu revitalizačních zásahů na hlavní půdně biotické parametry a rozvoj půdy.

 

Další témata ve spolupráci s Dr. Kanedou